Velikost textu

Kampelička ve Vesci

Kampelička ve Vesci

             Vysloví-li dnes někdo slovo „Kampelička“, mnohému se zatají dech a vzpomene si, kolik bylo již napsáno o dnešních novodobých Kampeličkách, že to nebyl vždycky poctivě myšlený peněžní ústav a že mnozí důvěřiví na mnohé nepoctivce zde těžce doplatili.

 

Družstevní záložny nebo, chcete-li, Kampeličky existovaly však již dávno za první republiky a mnohé z nich velmi dobře prosperovaly. Pomáhaly a sloužily tehdy našemu českému venkovu. Některé byly zakládány dokonce již za starého Rakousko-Uherska. Bylo tomu tak i u nás pod Kozákovem a všude kolem Turnova. Takové lidové peněžní ústavy byly např. v Bělé, v Tatobitech, ve Vesci, v Loučkách aj. Kronika obce Vesce o vesecké Kampeličce píše:

„Spořitelní a záložní spolek „Kampelička“ pro obec Vesec, Klokočí a Loktuše byl založen v roce 1911. Jeho prvním sídlem bylo Klokočí, a to ve škole.Prvním starostou byl zakladatel tohoto spolku, dobrý organizátor, klokočský řídící učitel Jan Finke.

Jan Finke řídil „Kampeličku“od roku 1911 do roku 1920 jako její starosta. V roce 1920 byl přeložen z Klokočí do Bělé, po smrti byl pohřben na hřbitově na Hruštici.

Novým starostou „Kampeličky“ po něm se stal Josef Šírek z Vesce čp. 2. V domě čp. 2 ve Vesci (dnes Štěpánkovo - Doubkovo) měla potom „Kampelička“ také své sídlo.

Pro zdejší občany měl spolek od svého počátku neobyčejný význam, prospěch a pohodlí. V roce 1930 měl ve svém rezervním fondu 26 107 Kč. Za 18 let trvání „Kampeličky“ se dosáhlo vkladů 1 118 213 Kč, výpůjček bylo za 220 164 Kč.

Spořitelní a záložní spolek „Kampelička“ se  v roce 1929 usnesl postavit si vlastní budovu pro potřeby spolku. Bylo vybráno místo ve Vesci u silnice, kde byl za tím účelem zakoupen pozemek od pana Františka Drexnera z čp. 19 za 5 800 Kč. Měl výměru 4 a půl aru.

Dne 8. září 1929 se provádělo vyměření pro stavbu budovy „Kampeličky“ a potom 23.září 1929 se začalo s vlastní stavbou. Dne 6. října byl již zdvižný, vyzvedla se vazba. Na jaře příštího roku 1930 se pak se stavbou pokračovalo a práce se dokončily. V roce 1930 se tu pracovalo od dubna do července.

Výstavba budovy byla provedena ohnivzdorně (mimo střechu), tj. stropy klenuté do traverz. Sklepení je prostorné, je v něm prádelna, dílna, studna s vodovodem, venku postaveny kolny pro topivo aj. V přízemí byla zřízena pěkná úřadovna a naproti byt domovníka se dvěma světnicemi.  V prvním poschodí byly zřízeny čtyři světnice, nad to prostorná půda se zvláštním oddělením pro „Kampeličku“.

Elektřina v obci v roce 1930 ještě zavedena nebyla, ale v budově se již provedla i elektro-instalace pro budoucí zapojení na elektrovodnou síť. Byla provedena vnitřní i venkovská fasádní omítka.

Celá akce výstavby i s veškerým zařízením dosáhla nákladu 153 000 Kč. Práce zednické prováděli: Antonín Kopal ze Smrčí čp. 47, Josef Hejduk starší z Vesce čp.30 (Podháje), Bedřich Cvrček z Vesce čp. 7, Josef Hejduk mladší z Vesce čp. 30 (Podháje), Miloslav Kopal ze Smrčí. Tesařské práce provedli: Josef Hlubuček z Vesce čp. 38, Josef Drahoňovský z Vesce čp. 45, Jáchym Kocour z Vesce čp. 27. Jako dělníci pomáhali: Doležal z Vesce a Štrincl z Loktuš.

Materiál dovážel se svým potahem: Josef Šírek z Vesce čp. 2. Truhlářskou práci provedli: okna - František Pleštil ze Smrčí čp. 48, dveře aj. - Štěpán Hajný ze Smrčí čp. 49. Zámečnické práce udělal V. Žďárský z Turnova.

Do „Kampeličky“ bylo pořízeno šest sporáků na pevné palivo (byly na tehdejší dobu velice moderní) a jedna vysoká kamna do úřadovny (vysýpací).

První úřadování v „Kampeličce“ bylo již v neděli dne 28. září 1930, tedy do jednoho roku od počátku výstavby. Úřadovalo se zpočátku vždy každou první a třetí neděli odpoledne od 14 do 17 hodin.

Jenže v té době už byly obsazovány i dosud volné byty v novostavbě. Dne 28. září 1930 se do bytu v přízemí nastěhoval domovník Josef Mařas s rodinou. Měl k dispozici dvě světnice v přízemí, za které platil roční nájemné 1 000 Kč. K tomu se měl starat o pořádek a čistotu (úklid v místnosti úřadovny).

Byty v poschodí obsadili: 13. 10 paní Trakalová a manželé Beranovi, 2. 11. rodina Josefa Votrubce a 23. 12. rodina Václava Matěchy. Tito čtyři nájemníci platili roční nájemné každý po 800 Kč (za světnici a půdu se sklepem).

Dne 12. července 1930 byl založen Spořitelní a záložní spolek „Svépomoc“ pro Smrčí a okolí,  zapsaná společnost s neobmezeným ručením. Spolek měl svou úřadovnu v soukromém bytě pana Petra Šírka ve Smrčí čp. 4. „Svépomoc“ úřadovala každou neděli odpoledne. Tento spolek byl založen jako kontra-podnik proti vesecké „Kampeličce“. Následkem jeho založení také skutečně ubylo několik členů vesecké „Kampeličky“.

Přesto „Kampelička“ ve Vesci i nadále prosperovala, vedla si zdárně. Již plných dvacet let se roku 1930 těšila nesmírné oblibě a potřebě místního občanstva.

Je však poznamenáno v soukromé kronice Josefa Hejduka, že např. dne 16. 3. 1930 se konala „bojovná“ valná hromada členů „Kampeličky“. Potom dne 4. dubna bylo vyloučeno několik členů - bojovníků „Kampeličky“.

V době postavení budovy vesecké „Kampeličky“ v roce 1930 byli členy představenstva a členy dozorčí rady tito pánové:

            Pokladník: Josef Votrubec z Vesce čp. 21.

            Představenstvo: František Vávra z Klokočí,Václav Mazánek z Vesce čp.8, František Souček z Vesce čp. 16, Josef Kudrnáč z Loktuš čp. 27, Václav Vodháněl ze Smrčí čp.13.

Dozorčí rada: Hejduk Josef z Vesce čp. 30, Kinský Václav z Rotštejna, Brodský Štěpán z Klokočí,  Hejduk Jindřich ze Smrčí čp. 30, Horáček Josef z Loktuš čp. 7, Machačný Jiří z Prackova čp. 13.“

Tolik tedy je zapsáno ve vesecké kronice o místní Kampeličce.

Právě připojeni - hostů: 151 

Kontaktní informace

Videostudio Mlejnek

Milan Mlejnek
Mírová pod Kozákovem
Smrčí 49
511 01 Turnov
Česká republika

messenger; WhatsApp
videomlejnek@c-mail.cz
mobil: +420 604 482 396
SKYPE: videomlejnek

IČ: 15603598

Objednávky, konzultace

na výše uvedené adrese

telefon, sociální sítě

 

Statistiky

Počet zobrazení článků : 1375213

U zápisu do školy R.Kadlecová, J.Bílková
Obecní VIP
Větvička na Hrobce
V květnu 1977 zvětšená
Ke Kalichu 1977
Předsedkyně České besedy Virovitica Jasna Berger
Babička Kasalová se synovcem Viktorem Horynou
Masopust 18.2.2012
Přítel Jasmíny Alen Leder a skorošvagr Velimir Geler
David Zelnický
Znovu Týnský chrám
Vnitřní chodby
Staromák podruhé
Květiny dají hodně zalévání je velké sucho
směr Luční bouda
Teď na podzim je dříví výhodný artikl
Dětský den ve Vesci 1978