Dva rodáci ze Sekyrkových Louček - František Venclů: Turnovsko

Bývalá samostatná katastrální obec Sekyrkovy (někdy se užívá názvu Sekerkovy) Loučky se všemi svými osadami patří od roku 1961 do velké sloučené obce Mírové pod Kozákovem. Jejími osadami byly: samotné Loučky, Chlomek (někdy též Chloumek zvaný), Bělá, Bukovina, Záholice, Rohliny, Rozumov, Stebeň (někdy též slyšíme název Stebno), Hrachovice, Chutnovka, Dubecko a Kvítkovice.

Jednou z osad byly tedy i Hrachovice. Dodnes je to malá vesnička, na kterou se můžeme podívat ze silnice od Turnova, když přijíždíme k Chutnovce. Spatříme ji vlevo pod lesem. Do Hrachovic patří i samota při silnici s názvem Mimoň.

A právě tady na Mimoni se 20. července 1867 narodil František Škoda (rod Škodů zde dodnes žije). František jako nadaný venkovský hoch šel na studie na vysokou školu, kde vystudoval medicínu. Po studiích se jako praktický lékař usadil v Semilech.

MUDr. František Škoda býval skutečným dobrodincem chudých lidí tady v podhůří Krkonoš, ale i z oblasti Českého ráje, tedy i našeho Podkozákovska. Pacienty, kteří neměli na zaplacení za léčení a léky, léčil prostě zdarma.

Jestliže zbývala chvilka, zval někdy pacienta do svého bytu, který míval hned vedle ordinace. Tam ho dokonce pohostil a srdečně s ním pobesedoval. Obecná škola v Chutnovce, kam Škoda jako malý žáček chodil sbírat první vědomosti pro život, měla v něm později štědrého mecenáše.

Doktor Škoda byl skutečným lékařem - lidumilem. Zemřel v Semilech 13. května 1917. Bylo mu pouhých 50 roků. V roce 2002 vzpomínáme, že uplynulo 135 let od jeho narození a 85 let od jeho smrti.

Dalším významným rodákem loučeckým byl Václav Bartoš, který se tu narodil 16. července 1862. Své rodiště, nevelkou podkozákovskou obec, skutečně jako odborník proslavil a důstojně reprezentoval. Po studiích na vysoké škole vykonával zemědělskou praxi  a potom se stal ředitelem Stanice pro šlechtění řepy a hospodářských plodin v Semčicích u Mladé Boleslavi.

V této funkci získal doslova světové jméno. Pracoval s úspěchem hlavně v oboru pěstování a šlechtění cukrovkového semene. Výsledkem této neúnavné práce byla tzv. „dobrovická řepa“,  obdařená znamenitými vlastnostmi.

Václav Bartoš pracoval i literárně. Mezi odborná díla, která napsal, patří např. „Řepa a její zušlechťování“ (1904), „Pěstování řepného semene“ (1922) a „Šlechtění řepy a pěstování řepného semene (1924).

Také Václav Bartoš, stejně jako dříve jmenovaný Dr. František Škoda, býval velikým příznivcem Obecné školy v Chutnovce, na kterou nikdy nezapomínal a posílal jí finanční i věcné dary. Ve školní kronice chutnovské školy bylo o tom zapsáno mnoho pěkného a zajímavého. Vždyť zdejší učitelé dávali i jemu, malému Vašíkovi, první základy vzdělání právě na této vesnické škole, kam jako malý chlapec chodil.