Velikost textu

Podkozákovským krajem

Husův památník v Klokočí

Husův památník v Klokočí

 

Veliké osobnosti Mistra Jana Husa si vážili lidé v celé naší dlouhé národní historii, i když v minulosti např. církev římskokatolická tuto skutečnost nerada viděla a Husa neuznávala. Ale vzdor tomu se zvláště po první světové válce pokrokoví lidé v naší vlasti začali znovu vracet a hlásit k Husovi, k jeho učení a k jeho památce.

Velké památky Husovy vzpomněli i občané malé podkozákovské obce Klokočí, která je schoulena v malebném údolíčku pod Klokočskými skalami a její domky jakoby byly nalepeny do pískovcového podskalí. Společnou vytrvalou prací byl tady v Klokočí zřízen skalní Husův památník. Najdete ho kousek za vsí, půjdete-li po silnici směrem od Klokočí do Rohlin. Odedávna se tu říkalo a říká „Na mezírce“.

Bylo to v podzimních měsících roku 1933, když Okrašlovací spolek v Klokočí za pomoci všech místních korporací a mnoha občanů začal budovat toto velké záslužné dílo, které se zdálo bez peněz neproveditelné. A přece bylo provedeno, dobrá věc se podařila, ovšem za veliké obětavosti a pracovitosti klokočských občanů.

Středem pozornosti se stala mohutná pískovcová skála vedle silnice „Na mezírce“, kde se lidé dali s nadšením do práce. Na středu skály se rýsovala delší dobu ohraničená plocha, která měla být původně vytesána několik metrů do hloubky skály a uvnitř měla být podle původních plánů upravena jakási husitská skalní kaple. Ačkoliv skála byla pískovcová, odpadávaly odštěpky kamene jen velmi zvolna. Proto bylo později rozhodnuto jinak.

Pomoci klínů a želez byla vylámána prostřední místnost, ve které na středu zůstal pevný sloup na poprsí Mistra Jana. Na bočních stranách byly vyhloubeny dvě nové menší místnůstky. Byly řešeny v gotickém stylu. V nich měla být zvěčněna památka božích bojovníků Jana Žižky z Trocnova a Prokopa Holého.

Uprostřed památníku však vidíme místo původně zamýšleného poprsí Mistra Jana Husa celou jeho sochu. Socha kostnického mučedníka byla vytesána z hořického kamene. V postraních výklencích byla do skal vyryta Husova hesla, jména božích bojovníků, jakož i letopočty vztahující se k dílu. Tuto práci provedla zdarma turnovská kamenosochařská dílna firmy Hlaváček.

Před památníkem, kde strhané břehy rušily vzhled tohoto pietního místa, byla provedena úprava celého prostranství. Z velikých pískovcových kvádrů byly vytvořeny dlouhé terasy a takto získané plochy byly osázeny keříky a květinami. Mohutné schody v obloucích teras před památníkem umožňují snadný přístup ze silnice až k samotnému památníku.

Letopočet 1434 na vnější čelné straně skalního památníku připomíná tragickou bitvu  u Lipan, jejíž 500 leté výročí připadlo právě na rok 1934, kdy se památník Mistra Jana Husa v Klokočí předával veřejnosti. A rok 1934 - rok dostavby - to je druhý letopočet, který je vyryt na pravé straně památníku.

Letopočet 1434 přikazuje všem kolemjdoucím, aby se zamyslili nad tím, kolik intrik, nečestných jednání, úplatků, korupce, činů přímo velezrádných bylo třeba ze strany husitské šlechty a především husitské univerzity pražské, aby byla zničena slavná polní vojska „českých kacířů“, jak je posměšně nazývali. Co bylo příčinou porážky lipanské? Sobectví vysoké šlechty, nevytrvalost v poznané pravdě mezi zámožnými vrstvami Pražanů i nenávist k těm, kteří byli prosti všech těchto neřestí a byli důslední v Husově učení a zůstali až do smrti věrni všem poznaným Husovým pravdám. To byly skryté příčiny pozvolného, ale neustálého úpadku celého národa, zejména úpadku národní odolnosti proti cizím vlivům.

Je dobře, že klokočský památník dodnes tyto věci připomíná a jest si jen přát, aby Klokočtí památník Mistra Jana Husa chránili a opatrovali, aby pečovali o pěkné prostranství před památníkem, aby toto místo zůstalo zachováno jako pietní vzpomínka na velikého člověka a na velikou dobu, v níž žil a která následovala po jeho mučednické smrti.

Husův památník v Klokočí patří již k naší podkozákovské krajině, patří samozřejmě k obci Klokočí, k jejím Klokočským skalám a vůbec ke krásám a k bohatství našeho milého podkozákovského kraje.

Závěrem snad ještě dodám, že v době od jara do podzimku se u Husova památníku v Klokočí konají jednou do měsíce bohoslužby církve československé husitské, a tak je i v současnosti památník vhodně využíván. V zimním období jsou zmíněné bohoslužby v budově základní školy ve Vesci.                    

 

Jak se u nás slavily Vánoce

Podle Rodinné kroniky Mlejnkovy

Jako v mnoha rodinách, tak i u nás bývalo tradičním zvykem postavit před vánočními svátky velký betlém. Ten býval během celého roku uložen vysoko na půdě, vlastně až nad půdou v hambalkách, kde se říkalo „na sejpce“. Vedle schodů nad půdu byla umístěna malá komůrka (až pod samotnou střechou). V ní bylo vysypáno vymlácené obilní zrno. A vedle té komůrky „na sejpce“ odpočíval tedy po celý dlouhý rok náš složený betlém s veškerým příslušenstvím.

Tak kolem 20. prosince se všechno sneslo z půdy dolů do malé světničky k dědovi a babičce. Už u toho rovnání betlému jsem vždycky musel asistovat. Dědeček přinesl příslušná prkénka a taky starý „pražský koš“, převázaný svrchu plachetkou. Pod ní v koši byli schováni všichni ti papíroví betlémáčkové, jesličky se svatou rodinou, pastýři s ovečkami, ale i z papíru vystříhané a slepené krásné domečky a honosné paláce. Byly tam ovšem i velké a menší stromy, keře a jiné doplňky.

Číst dále: Jak se u nás slavily Vánoce

 

Strana 5 z 5

Právě připojeni - hostů: 110 

Kontaktní informace

Videostudio Mlejnek

Milan Mlejnek
Mírová pod Kozákovem
Smrčí 49
511 01 Turnov
Česká republika

messenger; WhatsApp
videomlejnek@c-mail.cz
mobil: +420 604 482 396
SKYPE: videomlejnek

IČ: 15603598

Objednávky, konzultace

na výše uvedené adrese

telefon, sociální sítě

 

Statistiky

Počet zobrazení článků : 703837

Nevenka a Bohouš s vnučkou
Školní výlet 1978
Obecní VIP
Větvička na Hrobce
Pohled zpředu ze zahrady
Hezký pohled z jachty dálkový
Týn s maminkou Melitou a babičkou Jiřinou Malinovou
Dětský den ve Vesci 1978
Zveme Vás na jachtu
Trochu sportu
Štěpánka Horinová, sestra Marie Kasalové
Stezka pro pěší z Růžové hory
Panímáma Růža Lederová z Lipovce
Rozesmáté švagrové Marína a Jasmína, Pépa Gelerová
Čelní pohled s vinicí
Došlo i na tanec při harmonice
Polnosti hospodáře Herouta v Dar.Brestově
Masopust 18.2.2012
60 let Sokola ve Vesci - 1979
Martina Mlejnková s mamkou
Vesečtí Sokolové v roce 1968
OD Bílá labuť